<< Klikněte pro zobrazení obsahu >>  INTERNÍ VERZE  [Úvodní stránka]  Věcná část > Charakteristika území > Historické povodně

Nejvíce údajů je k dispozici k povodním na Labi. V posledních 25 letech došlo k několika povodňovým událostem. Jedna proběhla v roce 1997 a druhá v roce 2000. K povodni v roce 1997 nejsou k dispozici podrobné podklady popisující průběh povodně. Pro povodeň z roku 2000 jsou k dispozici zaměřené povodňové značky a popis povodně, včetně vyhodnocených průtoků. Proto byla tato povodeň použita pro kalibraci modelu. Popis povodně je převzat ze souhrnné zprávy o povodni v březnu 2000 v uceleném povodí Labe.

Nástup povodňových průtoků v povodí horního Labe nastal nejdříve, když 1. SPA na Labi v profilech Hostinné a Debrné byly dosaženy již 8. 3. 2000 odpoledne. Strmý vzestup průtoků pokračoval v obou profilech až do odpoledních hodin 9. 3., kdy kulminoval na hodnotách s dobou opakování vyšší než 100 let. Na dosažení průtoku tak mimořádné extremity mají největší podíl přítoky, které odvádějí vody převážně z podhůří Krkonoš, a to Čistá, kde kulminoval průtok na hodnotě Q100–Q200, a dále Malé Labe a Kalenský potok s kulminacemi na hodnotě Q20–Q50. Přitom kulminace průtoku ve vlastním Labi po Vrchlabí nedosáhla ani doby opakování 5 let, což svědčí o tom, že ve vyšších polohách Krkonoš bylo i přes vydatné dešťové srážky tání sněhu podstatně menší intenzity, než tomu bylo v podhůří.

Jak již vyplývá z výše uvedeného, nebyla povodňová situace na VD Labská ve Špindlerově Mlýně v tomto případě nijak dramatická. Po celou dobu průchodu povodňové vlny, byl udržován odtok z nádrže vyrovnaný s přítokem při téměř volném ochranném prostoru nádrže. Odtok z nádrže kulminoval na hodnotě 55,5 m3/s, což odpovídá průtoku s dobou opakování 2–5 let, když neškodný průtok v Labi pod nádrží Labská je 100 m3/s.

Zato na VD Les Království, kde velikost kulminačního průtoku na přítoku do nádrže 385 m3/s byla vyhodnocena s dobou opakování 100 až 200 let, byla situace skutečně mimořádná. Vždyť se jednalo o největší povodeň, která se na této přehradě v její dosavadní cca 80 let trvající historii vyskytla, když doposud největší kulminační průtok povodně 8. 2. 1946 byl překročen dokonce o 75 m3/s. Velmi extrémní byl současně i objem povodňové vlny. Objem horní části této vlny, přesahující velikost neškodného průtoku v korytě pod VD (90 m3/s), byl téměř dvakrát větší, než je celkový objem zcela prázdné nádrže. Z výše uvedeného je zřejmé, že velikost této povodně několikanásobně převyšovala funkční schopnost VD výraznou měrou snížit průtok. V částečně předvypuštěné nádrži bylo zachyceno téměř 8 mil. m3 vody, avšak celkový objem povodňové vlny to snížilo pouze o necelých 20 % a odtok z nádrže byl snížen oproti přítoku jen o 10 %. Ochranný prostor nádrže byl plně využit, neboť max. přípustná hladina vody v nádrži byla dokonce překročena o 4 cm.

Pro řešení povodňové situace v obcích pod VD mělo mimořádný význam to, že manipulacemi na přehradě bylo oddáleno překročení neškodného průtoku v korytě Labe pod nádrží o 7 hodin, o čemž byly všechny dotčené povodňové komise informovány předem. Obce tak získaly určitý čas navíc k provedení alespoň těch nejnaléhavějších zabezpečovacích prací. Avšak i přesto dosáhl rozsah povodňových škod zejména ve Dvoře Králové nad Labem a v Jaroměři katastrofální velikosti.

VD Les Království pomohlo ještě i v období poklesu povodňového průtoku při řešení kritické situace v zatopeném sídlišti v Jaroměři tím, že na žádost městské povodňové komise rozhodl vodohospodářský dispečink Povodí Labe, státní podnik, se souhlasem okresní povodňové komise přerušit 11. 3. na 11 hodin prázdnění ochranného prostoru nádrže a snížit odtok z 90 m3/s na 40 m3/s.

Přehled některých historických průtoků přehrady Les Království:

 

Další informace: mapa Historické povodně evidované v DIBAVOD