<< Klikněte pro zobrazení obsahu >>  INTERNÍ VERZE  [Úvodní stránka]  Věcná část > Charakteristika území > Hydrologická charakteristika

V rámci hydrologické charakteristiky patří celé zájmové území do hydrologického povodí 1. řádu Labe, a tudíž náleží k úmoří Severního moře. Nejvýznamnějším vodním tokem, který danou oblastí protéká, je řeka Labe. Dalším významným vodním tokem odvodňujícím správní území ORP je Trotina. Severozápadní malou část ORP pak odvodňuje Trotinka a Bystrý potok (přítoky Bystřice ústící do Cidliny u Chlumce nad Cidlinou). Vlastní Bystřice kopíruje krátký úsek hranici ORP u Horní Brusnice.

Charakter povodí Labe v zájmovém území odpovídá své poloze ve zvlněné podhorské krajině s dílčími rozvodnicemi drobných toků ve výšce 350–500 m n. m. Značná část území ORP spadá do Chráněné oblasti přirozené akumulace vody Východočeská křída.

Nejvyšší místo v povodí je na rozvodnici mezi Labem a Bystřicí, potažmo Cidlinou západně od Dvora Králové – dosahuje výšky 671 m n. m. (vrch Zvičina). Nejnižší místa jsou v profilech obou hlavních toků při opouštění území ORP, a to cca 270 m n. m.

Labe

Labe pramení na Labských loukách 0,8 km jihozápadně od Violíku (1 472 m n. m.) ve výšce 1 386,3 m n. m. Od pramene teče Labe jako malý potůček, místy i pod zemí, nabírá vodu, aby se v blízkosti Labské boudy vrhlo svým 35 m vysokým vodopádem do Labské rokle. Pod vodopádem se na pravém břehu zvedá impozantní, až 300 m vysoká skalní stěna. Z ní také do labského údolí padá Pančava s 148 m vysokou kaskádou vodopádů. Vodopád Pančavy je nejvyšším vodopádem v celém povodí Labe. Na soutoku s Pančavou vytváří Labe nejdříve v úseku s poměrně malým sklonem mezi mocnými písčitými náplavami pozoruhodné meandry.

Další průběh Labe do Špindlerova Mlýna se vyznačuje opět velkým sklonem s řadou menších vodopádů a kaskád. Nad soutokem s Bílým Labem, které pramení ve výšce 1 400 m n. m., má Labe s průměrným sklonem 67,3 ‰ charakter bystřiny, téměř bez lidského zásahu. S cílem zmírnit sklon a stabilizovat dno bylo na dalších 3 km po přehradu Labská postaveno 27 stupňů a zčásti nábřežní zdi.

Ve Špindlerově Mlýně, 11,6 km pod pramenem Labe, se nachází přehrada Labská (plocha povodí 60,5 km2) s objemem 3,00 mil. m3, z čehož ovladatelný ochranný objem činí 1,45 mil. m3. Důvodem k její výstavbě byly katastrofální povodně na konci 19. století, zejména v červenci 1897. Od zahájení provozu přehrady v roce 1916 vodní dílo velmi často přispívalo ke snížení povodňových kulminací. Stoletý průtok je transformován z 175 m3/s na 132 m3/s. Vliv manipulace pod vodním dílem je možné sledovat v délce cca 30 km. Pro odtok povodní je na vodním díle Labská kromě bezpečnostního přelivu přes hráz ještě šachtový přeliv o průměru 11,5 m.

Na 16 km dlouhém úseku od Špindlerova Mlýna po Vrchlabí si zachovává Labe charakter bystřiny s průměrným sklonem 16,2 ‰. Vede tudy rovněž známá romantická Labská soutěska. Poté protéká Podkrkonoším a po trase 26 km přitéká do nádrže Les Království. V tomto úseku se sklon snižuje na 4,6 ‰.

Mezi oběma přehradami je 13 pevných přepadových jezů a 7 jezů s pohyblivými uzávěry. Výškový rozdíl mezi hladinami horní a dolní vody se pohybuje v rozmezí 0,96–4,00 m. Tyto jezy slouží především k odběrů vody a k energetickému využití. Přehrada Les Království (plocha povodí 532 km2), která se nachází 54 km pod pramenem Labe, byla uvedena do provozu v roce 1919. S objemem 7,98 mil. m3 slouží kromě zásobování užitkovou vodou (textilní průmysl) a výroby elektřiny (1,2 MW) ovladatelným ochranným objemem 4,92 mil. m3 především k povodňové ochraně. Z architektonického hlediska patří toto vodní dílo, chráněné jako technická památka, mezi nejkrásnější přehrady v povodí Labe. Také tato přehrada se osvědčila při četných povodních. Povodňovou vlnu dne 8. 7. 1997 transformovala ze 160 m3/s (Q5) na 92 m3/s a dne 19. 7. 1997 ze 190 m3/s (Q10) na 90 m3/s. V obou případech nebyla nádrž úplně naplněna.

Při dosud největší povodni dne 9. 3. 2000 činil maximální přítok 385 m3/s (Q100), přičemž maximální kóta v nádrži byla překročena o 4 cm a maximální odtok z nádrže činil 375 m3/s.

Na 31 km dlouhém úseku Labe od přehrady Les Království po soutok s Metují v Jaroměři s průměrným sklonem 2,2 ‰ je 14 jezových objektů (z toho 12 pevných přepadových jezů), které také slouží především k zásobování užitkovou vodou a energetice. Hrazené výšky se pohybují v rozmezí 0,49–3,35 m.

Hlavními přítoky Labe na území ORP Dvůr Králové nad Labem jsou:

Trotina

Tento vodní tok pramení ve Zdobíně v nadmořské výšce 423 m n. m., ústí do Labe u Lochenic v nadmořské výšce 237 m n. m. Povodňově velmi exponovaným tokem je přítok Trotiny – Hustířanka. Ten pramení 1 km západně od Libotova v nadmořské výšce 382 m n. m. a ústí do Trotiny nad Račicemi v nadmořské výšce 249 m n. m.

Hlavními přítoky Trotiny na území ORP jsou levobřežní Řečický potok a pravobřežní Jestřábek (ústí do Trotiny pod hranicí ORP). Důležitým a povodněmi často zasaženým tokem je Hustířanka, která ústí do Trotiny až nad Račicemi.

Hustířanka

Dle pozorování posledních let je povodí Hustířanky často vystaveno extrémním přívalovým srážkám. Vodní tok Hustířanka pramení nad obcí Dubenec v menším lese na hranici katastrálních území obce Dubenec a obce Libotov v nadmořské výšce okolo 390 m n. m. Celý tok je dlouhý 13,59 km a v Račicích nad Trotinou se v nadmořské výšce 250 m n. m. vlévá do Trotiny.

Významným přítokem je pak Libotovský potok. Pramení nad obcí Libotov v nadmořské výšce okolo 410 m n. m. Tok Libotovského potoka je dlouhý 5,28 km a do Hustířanky se vlévá v Dubenci v nadmořské výšce 385 m n. m.

Severozápadní malou část ORP pak odvodňuje Trotinka a Bystrý p. (přítoky Bystřice ústící do Cidliny u Chlumce nad Cidlinou). Charakteristiky menších vodních toků jsou součástí povodňových plánů obcí.