<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Věcná část > Charakteristika zájmového území > Hydrologická charakteristika > Labe od pramene po soutok s Orlicí

Labe pramení na Labských loukách 0,8 km jihozápadně od Violíku (1472 m n. m.) ve výšce 1386,3 m n. m. Od pramene teče Labe jako malý potůček, místy i pod zemí, nabírá vodu, aby se v blízkosti Labské boudy vrhlo svým 35 m vysokým vodopádem do Labské rokle. Pod vodopádem se na pravém břehu zvedá impozantní, až 300 m vysoká skalní stěna. Z ní také do labského údolí padá Pančava s 148 m vysokou kaskádou vodopádů. Vodopád Pančavy je nejvyšším vodopádem v celém povodí Labe. Na soutoku s Pančavou vytváří Labe nejdříve v úseku s poměrně malým sklonem mezi mocnými písčitými náplavami pozoruhodné meandry.

Další průběh Labe do Špindlerova Mlýna se vyznačuje opět velkým sklonem s řadou menších vodopádů a kaskád. Nad soutokem s Bílým Labem, které pramení ve výšce 1 400 m n. m., má Labe s průměrným sklonem 67,3 ‰ charakter bystřiny, téměř bez lidského zásahu. S cílem zmírnit sklon a stabilizovat dno bylo na dalších 3 km po přehradu Labská postaveno 27 stupňů a zčásti nábřežní zdi.

Ve Špindlerově Mlýně, 11,6 km pod pramenem Labe, se nachází přehrada Labská (plocha povodí 60,5 km2) s objemem 3,00 mil. m3, z čehož ovladatelný ochranný objem činí 1,45 mil. m3. Důvodem k její výstavbě byly katastrofální povodně na konci 19. století, zejména v červenci 1897. Od zahájení provozu přehrady v roce 1916 vodní dílo velmi často přispívalo ke snížení povodňových kulminací. Stoletý průtok je transformován z 175 m3/s na 132 m3/s. Vliv manipulace pod vodním dílem je možné sledovat v délce cca 30 km. Pro odtok povodní je na vodním díle Labská kromě bezpečnostního přelivu přes hráz ještě šachtový přeliv o průměru 11,5 m.

Na 16 km dlouhém úseku od Špindlerova Mlýna po Vrchlabí si zachovává Labe charakter bystřiny s průměrným sklonem 16,2 ‰. Vede tudy rovněž známá romantická Labská soutěska. Poté protéká Podkrkonoším a po trase 26 km přitéká do nádrže Les Království. V tomto úseku se sklon snižuje na 4,6 ‰.

Mezi oběma přehradami je 13 pevných přepadových jezů a 7 jezů s pohyblivými uzávěry. Výškový rozdíl mezi hladinami horní a dolní vody se pohybuje v rozmezí 0,96‑4,00 m. Tyto jezy slouží především k odběrů vody a k energetickému využití. Přehrada Les Království (plocha povodí 532 km2), která se nachází 54 km pod pramenem Labe, byla uvedena do provozu v roce 1919. S objemem 7,98 mil. m3 slouží kromě zásobování užitkovou vodou (textilní průmysl) a výroby elektřiny (1,2 MW) ovladatelným ochranným objemem 4,92 mil. m3 především k povodňové ochraně. Z architektonického hlediska patří toto vodní dílo, chráněné jako technická památka, mezi nejkrásnější přehrady v povodí Labe Také tato přehrada se osvědčila při četných povodních. Povodňovou vlnu dne 8.7.1997 transformovala ze 160 m3/s (Q5) na 92 m3/s a dne 19.7.1997 ze 190 m3/s (Q10) na 90 m3/s. V obou případech nebyla nádrž úplně naplněna.

Při dosud největší povodni dne 9.3.2000 činil maximální přítok 385 m3/s (Q100), přičemž maximální kóta v nádrži byla překročena o 4 cm a maximální odtok z nádrže činil 375 m3/s.

Na 31 km dlouhém úseku Labe od přehrady Les Království po soutok s Metují v Jaroměři s průměrným sklonem 2,2 ‰ je 14 jezových objektů (z toho 12 pevných přepadových jezů), které také slouží především k zásobování užitkovou vodou a energetice. Hrazené výšky se pohybují v rozmezí 0,49‑3,35 m.

Mezi dolními toky Úpy a Metuje je na Rozkošském potoce přehrada Rozkoš s objemem 76,15 mil. m3. Byla uvedena do provozu v roce 1969 a je největším vodním dílem v povodí Labe nad soutokem s Vltavou.

Nádrž Rozkoš slouží k nalepšování průtoků v Labi, k rekreačním účelům, k dodávkám vody pro průmysl, k zavlažování a svým ovladatelným ochranným objemem 25,85 mil. m3 i k ochraně před povodněmi. Plocha povodí přehrady má pouhých 43,5 km2. Převod vody z Úpy 2,3 km dlouhým přivaděčem o max. kapacitě 150 m3/s umožňuje průměrný přítok do nádrže 6,34 m3/s, resp. 200 mil. m3/r. Při povodni v červenci 1997 se do údolní nádrže Rozkoš mohlo převádět tolik vody, aby se povodňová kulminace Úpy snížila o 55 m3/s. Na základě vyhodnocení povodňových situací v červenci 1997 a červenci 1998 a kvůli klesajícím odběrům vody pro průmyslové účely a závlahy je původní ovladatelný ochranný objem nádrže Rozkoš 15,34 mil. m3 od března 2002 rozšířen na 25,85 mil. m3 v zimním hydrologickém pololetí a na 18,92 mil. m3 v letním hydrologickém pololetí. Do budoucna je plánován další převod velkých vod z horního toku Metuje do této údolní nádrže. S tím je spojeno zmenšení kulminačních průtoků za povodní, což zvyšuje stupeň povodňové ochrany pro města Jaroměř a Hradec Králové. U Jaroměře opouští Labe Podkrkonoší a stáčí se na jih. Jez Smiřice, nacházející se 5,7 km pod soutokem s Metují, je jez s největším rozdílem mezi hladinami horní a dolní vody na celém Labi. Spád hladin činí 9,02 m. Dokonce největší jezová stavba Střekov v Ústí n. L. má rozdíl mezi hladinami pouhých 8,40 m.

Jez Smiřice slouží ke stabilizaci spádových poměrů Labe, k výrobě elektřiny, odběru vody pro průmyslové a zemědělské účely.

Pouhých 7,4 km pod uvedeným vodním dílem je jez Předměřice n. L. s obdobnou konstrukcí a stejnými účely, který rovněž vykazuje značný rozdíl 7,88 m mezi hladinami horní a dolní vody. Jedná se o třetí největší spád hladin na jezových objektech na Labi. Po dalších cca 6 km je v Hradci Králové (98000 obyvatel) jezový objekt Hučák. Jez i budova elektrárny byly postaveny v roce 1911 v secesním slohu a tvoří jednu z nejkrásnějších historických dominant