Věcná část > Charakteristika zájmového území

Statutární město Hradec Králové patří svou velikostí i významem mezi nejdůležitější centra osídlení v České republice. Je sídlem Královéhradeckého kraje, který je součástí NUTS 2 Severovýchod.

Širší území Královéhradecka lze charakterizovat jako průmyslové území s intenzivní zemědělskou výrobou, nízkou mírou nezaměstnanosti. Město Hradec Králové představuje hospodářsky, sídelně a populačně nejsilnější sídlo Královéhradeckého kraje s výrazně diferencovanou odvětvovou a oborovou strukturou. Z hlediska struktury osídlení je Hradec Králové spolu s Pardubicemi jedním z jádrových měst sídelní aglomerace regionálního až nadregionálního významu. Blízkost obou center může být pozitivním faktorem územního rozvoje aglomerace.

Správní území města má rozlohu 105,6 km2 a je rozdělené na 21 katastrálních území (Březhrad, Hradec Králové, Kluky, Kukleny, Malšova Lhota, Malšovice, Nový Hradec Králové, Piletice, Plačice, Plácky, Plotiště nad Labem, Pouchov, Pražské Předměstí, Roudnička, Rusek, Slatina, Slezské Předměstí, Svinary, Svobodné Dvory, Třebeš a Věkoše). K 01.01.2024 zde trvale žilo 87668 obyvatel (údaje MV ČR -nenahrazuje ČSÚ).

Hradec Králové je významným regionálním dopravním uzlem a přirozeným spádovým střediskem severovýchodních Čech.

Hradec Králové má přímé železniční spojení do Prahy a Chocně (trať 020), do Pardubic a Liberce (trať 031) a do Turnova (trať 041). Na jeho území je celkem pět stanic – největší a nejznámější je Hradec Králové hlavní nádraží, jehož moderní budova pochází již z období první republiky. Dalším nádražím maloměstského typu (podobné má například Kroměříž, Rychnov nad Kněžnou či Třebechovice pod Orebem) je Hradec Králové-Slezské Předměstí. Dalšími zastávkami jsou Hradec Králové zastávka na kraji místní části Pouchov a Hradec Králové-Kukleny ve stejnojmenné místní části. Poslední stanicí na území města je Plotiště nad Labem.

Město Hradec Králové leží v nejvýznamnějším prostoru České kotliny, na soutoku řek Labe a Orlice. Krajinný charakter území je převážně rovinatý s průměrnou nadmořskou výškou 235 m n. m. Výraznou krajinnou dominantu představuje ostroh historického jádra města situovaný přímo nad soutokem obou řek. Přestože toto převážně opukové návrší bylo osídleno již od středověku, zachovaly si nivy obou těchto řek uvnitř města dodnes přírodní charakter.

Město Hradec Králové se rozkládá v tzv. Královédvorské kotlině, která je geomorfologicky součástí Východolabské tabule (geologická mapa). Na severozápadě obklopuje město nízká zalesněná pahorkatina a na jihovýchodě je město lemováno výrazným masívem s nejvyšším bodem Kopec Sv. Jána a rozsáhlým komplexem Novohradeckých lesů. Podle nadmořské výšky je nejvyšším bodem města střed makovice Bílé věže 317 m n. m.

V roce 2007 se po více než 70 letech město Hradec Králové dočkalo modernizace systému protipovodňové ochrany. Nově může tedy účinněji čelit i stoleté vodě.

Hlavním impulzem pro přehodnocení systému protipovodňových staveb se stala povodeň v roce 1997. Historický ochranný systém projektovaný na průtok stoleté vody ukázal některé své slabiny, a to když řeka Orlice dosáhla průtoku takřka Q100. Došlo k jejímu přelití a následné poruše stability svodné hráze na levém břehu. Důsledkem bylo zatopení značné části zástavby Malšovic.

Veškeré stavební práce byly provedeny v letech 1999–2006 v rámci tří samostatných projektů. Odštěpný závod Vodohospodářských staveb společnosti VCES a.s. realizoval v letech 2005-2006 třetí etapu a dokončil tak protipovodňovou ochranu města. V jejím rámci byl vytvořen poldr ve Věkoších a hráz v Třebeši.

Nově navržený poldr je schopen zachytit bezmála 1 mil. m3 vody. Jako součást tohoto díla byly zvýšeny stávající hráze po obou stranách koryta Labe o 0,4 m, v případě svodných hrází o 0,6 m, v celkové délce přesahující 4 km. Hráze jsou nově pokryty asfaltovým kobercem a nabízejí využití nejen pro cyklisty. Systém doplnilo i 461 m betonových stěn a nová sypaná hráz chránící Věkoše. K regulaci vodní hladiny budou sloužit i nové inundační uzávěry ve Věkoších a u Velkého Labského náhonu a vypouštěcí zařízení poldru.

Do budoucna jsou připravována regulační opatření na malých vodních tocích. Jedná se především o výstavbu poldrů v povodí Piletického potoka a Melounky a o její přímé zaústění do Labe.