<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Důležité stránky]  Věcná část > Druhy a rozsah ohrožení povodněmi > Přirozená povodeň

Přirozenou povodní je povodeň způsobená přírodními jevy tj. situace, při kterých hrozí zaplavení území, nebo situace označené předpovědní povodňovou službou podle § 73 odst. 1 vodního zákona nebo povodňovými orgány, zejména při:

•déletrvajících vydatných dešťových srážkách, popř. prognóze nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávaném náhlém tání, nebezpečném chodu ledů nebo při vzniku nebezpečných ledových zácp a nápěchů;

•dosažení směrodatného limitu vodního stavu, nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendenci.

Přirozené povodně vyskytující se v zájmovém území lze rozdělit do několika hlavních typů:

•Zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále i v nížinných úsecích větších toků. Tato povodeň je pravděpodobná zejména na Olešnici. Vliv bude mít zejména intenzita teplých srážek v regionu.

•Letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; Tyto povodně zasahují rozsáhlá území, obvykle s extrémními průtoky i značnými objemy povodňových vln .Vyskytují se zpravidla na všech tocích v zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích. Tato povodeň je pravděpodobná na Olešnici i Rovenském potoce. Nástup bude pozvolný.

•Letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (extrémně rychlý průběh povodně). K této povodni může dojít na Olešnici i Rovenském potoce a jsou nejpravděpodobnější. Pro omezení škod je nutné sledovat zejména předpověď, jelikož postupová doba bude v řádech minut a nebude prostor pro plnohodnotné zabezpečení objektů a obce.

•Zimní povodně způsobené ledovými jevy např. tzv. ledové nápěchy, ledové zácpy se vyskytují na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů. Tyto povodně nebývají způsobeny zvýšenými průtoky, ale ucpáním průtočného profilu toku ledem, ledovou tříští, ledovými krami apod. Takováto povodeň je ve Studnici méně pravděpodobná, ale nelze ji s ohledem na morfologii toků zcela vyloučit. Lokálně může dojít k zamrznutí propustků a nekapacitních mostků na DVT. Situaci případně zkomplikuje sníh odklízený do koryta toku.