<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Důležité stránky]  Věcná část > Charakteristika zájmového území > Hydrologické poměry

Olešnice - základní charakteristika vodního toku:

Olešnice pramení pod kótou 486 m v Horním Kostelci. Na vodním toku je pouze Olešnický rybník v ř.km. 8,5. Jeho význam pro zachycení nebo transformování povodňových průtoků stoleté vody je nevýznamný.

Levostranným přítokem Olešnice v ř. km 6,9 je Špinka. Na Špince jsou umístěny 3 velké vodní nádrže, Čermák, Brodský a Špinka, které mají vzhledem ke své velikosti zásadní význam pro zachycení nebo transformování povodňových průtoků. Jsou však umístěny na horním toku Špinky a řeší jen tuto část povodí. Svou velikostí mohou však představovat hrozbu v případě poškození hrází, pro obce ležící níže na toku.

V povodí Olešnice k záplavám dochází především v letních měsících vlivem přívalových dešťů, nebo v jarních měsících následkem rychlého tání.

Postupová rychlost povodňové vlny je závislá na průběhu srážky či tání, a dosahuje hodnoty zdržení nejvíce asi 2 hodin. Zvlášť v případě náhlých přívalových dešťů je významná velká rychlost nástupu povodňové vlny a její rychlé odeznění. Tato skutečnost znamená rychlou návaznost jednotlivých stupňů povodňové aktivity. Tato skutečnost je důležitá pro činnost hlásné a hlídkové služby v obci. Náhlé tání má z hlediska vzniku povodňové vlny zpravidla pozvolnější průběh a to jak v nástupu, tak v odeznění.

Údaje na vodočtu u č.p. 41 Řešetova Lhota jsou odvozeny hydrologickou analogií.

Průměrný roční souhrn srážek v povodí je 686 mm.

Rovenský potok - základní charakteristika vodního toku:

Údaje o průtocích jsou vypočtené podle Čerkašinova vzorce. Údaje pro náves jsou odvozeny hydrologickou analogií. (Ing. Hanzlík, 2004).

Rovenský potok je relativně málo vodnatý tok, který pramení pod obcí Kramolna. Vodní tok protéká zalesněným územím před místní částí Starkoč. Na vodním toku nejsou žádné vodní nádrže. Pod obcí Starkoč je umístěno malé koupaliště, které nemá žádný význam pro zachycení nebo transformování povodňových průtoků.

V povodí Rovenského potoka k záplavám dochází v letních měsících, především vlivem přívalových dešťů, méně v jarních měsících následkem rychlého tání.

Postupová rychlost povodňové vlny je závislá na průběhu srážky či tání, a dosahuje zanedbatelné hodnoty zdržení, řádově v desítkách minut. Zvlášť v případě náhlých přívalových dešťů je významná velká rychlost nástupu povodňové vlny a její rychlé odeznění. Tato skutečnost znamená rychlou návaznost jednotlivých stupňů povodňové aktivity. Tato skutečnost je důležitá pro činnost hlásné a hlídkové služby v  Starkoči. Situaci na toku hlásí neprodleně ohroženým nemovitostem a obecní povodňové komisi. Objekt máchadla je nutno hlídat při zvýšeném průtoku v intervalu 30 minut a i kratším.

Náhlé tání má z hlediska vzniku povodňové vlny zpravidla pozvolnější průběh a to jak v nástupu, tak v odeznění.

Povodně vzniklé mimořádnými vlivy nelze v katastru obce Starkoč předpokládat. Pro nemovitosti ležící na toku Rovenského potoka má zásadní význam z hlediska jejich ohrožení, zajištění průchodnosti propustků pod mostky.

Povodeň způsobená umělými vlivy není pravděpodobná.

Průměrný roční souhrn srážek v povodí Rovenského potoka je 638 mm.