<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Důležité stránky]  Věcná část > Charakteristika zájmového území > Popis území

Obec Slatina nad Úpou leží na území okresu Náchod v Královéhradeckém kraji. Příslušnou obcí s rozšířenou působností je město Náchod. Obec se rozkládá asi jedenáct kilometrů severozápadně od Náchoda a  geograficky a turisticky ji řadíme do Kladského pomezí. Slatina nad Úpou leží v průměrné výšce 372 metrů nad mořem. Celková katastrální plocha obce je 1011 ha, z toho orná půda zabírá 40 procent. Asi 30 procent katastru obce je zalesněno. Vzhledem k geografické poloze bychom nalezli v obci velmi málo ploch s trvalým travním porostem.

Katastrální území Slatiny nad Úpou je ohroženo povodněmi Slatinským potokem a Úpou. Vzhledem k rozdílnému charakteru a zejména velikosti toku budou tyto povodně odlišné a i jejich následky pro obec a řešení povodňové situace bude odlišné.

Vlastní obec je položena v protáhlém údolí Slatinského potoka orientovaném přibližně ve směru západ — východ. Pozemky nad obcí jsou intenzívně zemědělsky využívané. Značné území obce, především její celá severní část, dále západní část sevřená mezi silnicí na Litoboř a Slatinským potokem, je exponována záplavami z přilehlých zemědělských honů. K záplavám dochází za přívalových dešťů, nebo při náhlém tání sněhové pokrývky. Pokud jsou hony osety nevhodnou kulturou, nebo nevhodně orány a sety, nebezpečí záplav se významně zvyšuje.

Povodeň na Úpě je způsoben meteorologickou situací většího území, Krkonoš a celého Podkrkonoší.

Slatinský potok má pro obec z hlediska ohrožení zásadní význam. Společně s levostranným přítokem v minulosti výrazně ohrožoval zástavbu a infrastrukturu obce.  Na přítoku byl nad obcí vybudován suchý poldr, který by měl omezit a transformovat nadměrné průtoky za přívalových dešťů nebo za náhlého tání sněhové pokrývky.

Postupová rychlost povodňové vlny je závislá na průběhu srážky či tání, a dosahuje hodnoty zdržení řádově v minutách. Zvlášť, v případě náhlých přívalových dešťů je významná velká rychlost nástupu povodňové vlny a její rychlé odeznění. Tato skutečnost znamená rychlou návaznost jednotlivých stupňů povodňové aktivity, řádově opět v minutách. Tato skutečnost je důležitá pro činnost hlásné a hlídkové služby v obci. Náhlé tání má z hlediska vzniku povodňové viny zpravidla pozvolnější průběh a to jak v nástupu, tak v odeznění.

Pro činnost hlásné a hlídkové služby v obci to znamená především zaměřit se na sledování předpovědi počasí, kdy se mohou vyskytnout bouře, provázené přívalovými srážkami. Je nutné sledovat předpověd' počasí v období, kdy může nastat rychlého a náhlého tání sněhové pokrývky.

Povodně vzniklé mimořádnými vlivy připadají v úvahu při vzniku bariér na můstcích naplavenými dřevy, kdy dojde ke zmenšeni průtočných profilů, vzduti hladiny a ohrožení přilehlých nemovitostí, lze předpokládat zejména v okolí mostků u č. p. 106 a č. p. 36 a u zatrubnění u č. p.71.

Důslednou kontrolou kritických míst a včasným odstraňováním naplavenin při vysokých průtocích na Slatinském potoku lze případným škodám předejít či škody omezit. Zajišťují majitelé přilehlých nemovitostí za asistence Sboru dobrovolných hasičů uvedených obcí a případné technické pomoci.

Povodeň způsobená umělými vlivy např. při protržení hrází nádrží není pravděpodobná.

Řeka Úpa zasahuje svým tokem a rozlivy pravý břeh spadající do správního území Slatiny. Toto území je významnou rekreační oblastí, kde se nachází řada chatových osad. Obecní úřad ve Slatině nad Úpou spravuje území pravého břehu Úpy od „Šiškovny" po „Červený most".

Své okolí vodní tok ohrožuje především přirozenými povodněmi, vznikajícími při rychlém tání sněhu či po prudkých intenzivnich srážkách nad 30 až 50 mm.

V nivě Úpy v území od „šiškovny" po „Červený most" je umístěno několik chatových osad.

Prvním úsekem je chatová osada na „Sluneční pasece". Zde jsou především ohroženy nejníže položené chaty postavené na břehu pod první terasou. V těchto chatách bylo při povodní v roce 1997 většinou zaplaveno přízemí. Při vyšší úrovni záplavy nad Q5 jsou ohroženy i chaty položené na první terase. Ohrožení chat postavených pod lesem je pravděpodobné při Q20.

Pro ohrožení nejníže položených chat do úrovně záplavy při Q5 vniká na „Sluneční paseku" voda tzv. „starým korytem". Ochranu osady je možné zajistit vybudováním ochranné hráze v místech „starého koryta". Při větších záplavách na úrovní Q50 až Q100 bude tato ochrana nedostatečná. V osadě není k dispozici rozvod elektrické energie, nejsou zde studny s pitnou vodou. Příjem signálu mobilních telefonů je velmi špatný až nemožný.

Chaty nacházející se v chatové osadě „Pod stolečkem" před Slatinským mostem jsou zpravidla ohroženy zaplavením již při povodni na úrovni Q5. Výjimkou je chata č. e. 14, která je postavena nad potenciální záplavou. V zákrutu řeky před chatovou osadou je místo, kde při vyšších stavech vody na toku dochází ke vzniku bariér z plavenin. Vzniklé bariéry způsobují další vzdutí vody na toku. V osadě není k dispozici rozvod elektrické energie, nejsou zde studny s pitnou vodou. Příjem signálu mobilních telefonů je velmi špatný až nemožný.

Dále po směru toku se nachází chatová osada „Pod Boušínem" Jedná se o největší chatovou osadu v lokalitě. Chatová osada se nachází při břehu řeky a část chat se nachází ve svahu. V osadě jsou při povodni na úrovni Q5 postiženy chaty ležící těsně na břehu.. Při povodni nad úrovní Q100 jsou ohroženy sklepy č. e. 28 a č. e.8. Výše položené chaty ve svahu nejsou ohroženy ani při záplavě na úrovni Q100.

V osadě není k dispozici rozvod elektrické energie, nejsou zde studny s pitnou vodou. Příjem signálu mobilních telefonů je uspokojivý až špatný.

V chatové osadě před Slatinským mostem jsou především ohroženy chaty č. e.  21, 22, 23, kde při povodni na úrovni Q10 jsou postiženy přízemí nemovitostí. Přízemí chat č. e. 10 a č. e. 3 se nachází asi 1 až 1,2 m na úrovní Q10. V osadě není k dispozici rozvod elektrické energie, nejsou zde studny s pitnou vodou. Příjem signálu mobilních telefonů je uspokojivý až špatný.

Dále po směru toku se nachází Slatinský mlýn, č. p. 101. K mlýnu patří jez, stavidlo, náhon. Ve strojovně mlýna je instalovaná MVE o výkonu 20 kW. MVE je vybavena horizontální Francisovou turbinou pracující ve spádu do 2 m.

Při povodni v roce 1997 bylo zaplaveno stavidlo, ostrov mezi náhonem a řekou, strojovny do výše 1 m. Pro obec Slatina nad Úpou je významné, že v mlýně bydlí obsluha plovákového lirnnigrafu ČHMÚ nacházejícího se po směru toku pod mlýnem. Uvedený limnigraf má pro ohrožený úsek zásadní význam. Současné je zde umístěn limnigraf Povodí Labe s. p. vybavený elektrickým přenosem hodnot, který zajišťuje předávání naměřených hodnot na jez Zlíč, k hráznému VD Rozkoš a na Vodohospodářský dispečink Povodí Labe s. p.

Před „Červeným mostem" se nacházejí dvě ohrožené chaty bez č. e. V místě není k dispozici rozvod elektrické energie, nejsou zde studny s pitnou vodou. Příjem signálu mobilních telefonů je uspokojivý až špatný.

Povodně na Úpě ovlivňují mimořádné vlivy, kdy dochází ke splavení plovoucích předmětů do koryta a následně dochází ke vzniku bariér na toku v zatáčkách toku, pod lávkami i na jezech a stavidlech. V zájmovém území se jedná o úsek asi 200 m před chatami „Pod stolečkem", kde v zatáčce řeky dochází ke vzniku bariér a následnému vzdutí vody.

Vznik zvláštní povodně způsobené havárii na vodním díle nepřipadá v úvahu, protože na Úpě nejsou vybudovány žádné přehradní nádrže.

Správní rozdělení a demografické údaje