<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Věcná část > Charakteristika zájmového území > Geomorfologie

Broumovská vrchovina - Geomorfologický celek, nacházející  se  v severovýchodních Čechách,  zaujímající  rozlohu  535  km2. Velmi členitá vrchovina se střední nadmořskou výškou 527 m. Nejvyšším vrcholem je Královecký Špičák (880,6 m), následuje Ruprechtický Špičák (880,5 m). Žacléřská vrchovina – nejzápadnější část Broumovské vrchoviny, je tvořena  převážně prvohorními sedimenty.  Patří  k  ní  Brama  Lubawska  (Lubawská  brána),  kotlina,  která  odděluje Broumovskou vrchovinu od Krkonoš. Táhne se Polskem k jihozápadu, na české straně končí Královeckým průsmykem u Žacléře a přechází v Bernartickou vrchovinu. Východně od Bramy Lubawskiej a paralelně s ní leží Vraní hory, které se v Polsku jmenují Góry Krucze. Na ně potom na jihozápadě navazují Jestřebí hory, na jihovýchodě Radvanická vrchovina.

Polická vrchovina – Střední a jihovýchodní část Broumovské vrchoviny, která je podřazenou jednotkou Broumovské vrchoviny. Dělí se dále na Polickou stupňovinu s její nejvýznamnější částí Broumovskými stěnami a Polickou pánev vyplněnou tabulovými plošinami se známými skalními městy Ostaš a oblastí Hvězda v Broumovských stěnách. Polická pánev je též významnou zásobárnou pitné vody akumulované v druhohorních pískovcích. Na Polickou stupňovinu navazují Stolové hory (Góry Stołowe), jejichž převážná část se nachází v Polsku a lze je považovat za samostatný geomorfologický celek.