<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Důležité stránky]  Věcná část > Druhy a rozsah ohrožení povodněmi > Místa ohrožená přívalovou (bleskovou) povodní

Místa s urychleným odtokem jsou pro potřeby obsahu Povodňového plánu charakterizována jako místa ohrožená bleskovou povodní. Jedná se zejména o svažité pozemky nad ohroženými objekty. Nebezpečí přívalových povodní spočívá jednak v zaplavení objektů a ploch, zanesením těchto míst sedimenty a dále také vnesení sedimentů do koryt vodních toků a tím i zvýšení nebezpečí v případě dalších typů povodní. Data jsou získána při místním šetření od pověřených osob a dále z aplikace „Riziková území při přívalových srážkách v ČR“.

V obci jsou přívalovými srážkami ohroženy propustky pod komunikacemi, které se během přívalových srážek mohou zanést a voda pak ohrožuje komunikace, dále pak střed obce a zejména část obce Světlá.

Středem obce prochází bezejmenná vodoteč, která je zatrubněna a zatrubnění nemá dostatečnou kapacitu a často se ucpává, voda pak teče po komunikaci k obecnímu úřadu. Na vodoteči bylo vybudováno několik stabilizačních stupňů s cílem zpomalit odtok a zachytit sedimenty. Stupně mají různý stupeň poškození.

Situace z hlediska ohrožení vlivem přívalových srážek je horší v obci Světlá. V roce 2012 a 2013 došlo k opakovaným přívalovým dešťům, které měly za následek vytopení některých nemovitostí a značnou ztrátu ornice a její následné usazení v obci. Ornicí byla zanesena sedimentační nádrž, pozemky ležící pod ní i protipožární nádrž v centru obce. Povrchové vody přitékající od Hořiček jsou u bývalé cihelny svedeny do otevřeného kanálu, který pod silnicí prochází propustkem (č.2) Js 1200 mm a dále pokračuje až k sedimentační nádrži po pozemku KN č. 299/2 (Pavel Rudolf). Odtok (č.3) z nádrže je řešen dvěma rourami Js 400 mm pod místní zatravněnou komunikací KN č. 637(Obec Lhota p.Hoř.) na pozemek KN č. 311/2 (Ondřej Potocký). Odtud povrchové vody přirozeně odtékají po zatravněné údolnici na parcelu KN č. 311/4 (Jiří Lazarik, Jiří Lazarik, ing. Iva Víravová).

Na části této parcely a na parcele navazující KN č. 309/1 (Miloš a Robert Novákovi) byl vybudován v minulosti trubní kanál (5) Js 600 v délce 34 m. Na tento trubní kanál navazuje otevřená část po parcele KN č. 309/2 a 308 (Edita Kejzlarová). Zde je vtok do trubního kanálu  (6) Js 800 mm, který je 45 m dlouhý, vedený po části parcely KN č. 308 a KN č. 635/1 (Obec Lhota p.Hoř.) a vyústěný do požární nádrže KN č. 635/3 (Obec Lhota p.Hoř.). (údaje byly převzaty ze studie posouzení odtokových poměrů v k.ú. Světlá u Hořiček, Atelier M, Maršov 25, Velké Petrovice, 2013 a ověřeny při terénním průzkumu).

V rámci studie byl navržen soubor opatření jak následky přívalových srážek v této části obce zmírnit. Řešené povodí má specifický protáhlý tvar. Jeho osou prochází výrazná údolnice – svodnice povrchových vod.  Celá tato svodnice však není zatravněna. V k.ú. Hořičky byly pozemky vedené v KN jako TTP rozorány a sloučeny do velkého bloku orné půdy. Tím došlo ke zvýšení kulminačního průtoku a větším škodám na pozemcích v dráze soustředěného odtoku.

Dlouhodobá ztráta půdy erozí pro zde pěstované širokořádkové plodiny vysoce převyšuje limit pro hluboké půdy (10 t.ha-1.rok-1). To potvrzují i mapy maximálního přípustného faktoru C zemědělského portálu LPis MZe.

Konfigurace terénu bohužel komplikuje zařazování širokořádkových plodin do smíšených honů. Z hlediska potencionální retence území je rozdíl mezi pěstováním širokořádkových plodin a trvalého travního porostu v tomto faktoru na 2,5 násobku. I z tohoto plyne fakt, že pro snížení kulminačního průtoku z povodí má zvýšené % zatravněné plochy v povodí významný pozitivní dopad.

Při posuzování stávajících hydrotechnických opatření je nutno hodnotit především škody způsobené průtoky překračujícími jejich kapacitu. Z tohoto hlediska se jako nejhorší jeví trubní kanál č. 5 – Js 600. Jeho čelo přehrazuje údolnici a tím dochází k nekontrolovanému rozlivu hlavně směrem k nemovitosti Veverkových. Voda dále odtéká přes veřejné prostranství směrem k požární nádrži.

Na zemědělských pozemcích je nutno obnovit zatravnění údolnice v k.ú. Hořičky. Dále je třeba upřednostnit protierozní osevní postupy. Širokořádkové plodiny se v těchto postupech nevyskytují častěji než 1x za 5 let a nutnou podmínkou je pěstování ve smíšeném honu. To znamená v kombinaci s pásy erozi odolných plodin. Některé protierozní osevní postupy jsou uvedeny v příloze č.1.

Pro bezpečné převedení povodňových průtoků přes intravilán obce Světlá je důležité zkapacitnit v současné době zatrubněný úsek č. 5.

Přidáním souběžného svodu Js 600 by se průtok blížil Q15. Náhradou stávajícího zatrubení za Js 800 by byl proveden průtok  Q20 , při náhradě za Js 1000 by byl proveden průtok Q50 – Q100.

Vhodnější a lepší alternativou je otevření svodného kanálu. Toto opatření však závisí zejména na jednání s dotčenými vlastníky nemovitostí. V daném úseku by pro provedení Q50 až Q100 postačoval lichoběžníkový profil o šířce dna 0,6 m, hloubce 1 m a sklonem svahů 1 : 1. Nutné by bylo opevnění kamennou dlažbou na sucho.

Z dlouhodobějšího hlediska pro ochranu veřejného prostranství u požární nádrže je třeba zvážit posílení profilu kanálu č. 6 z Js 800 na Js 1000.

Dále je třeba na původní kapacitu vyčistit od nánosu sedimentační nádrž na parcele KN č. 299/2 tak, aby byla schopná plnit svoji funkci.

Více informací je možné získat v příloze DPP.

Způsob řešení problematiky přívalových srážek je zpracován také v příloze DPP.

 

 

Výpis údajů z databáze POVIS pro: Povodňový plán obce Lhota pod Hořičkami

 

---

 

Tabulka obsahuje 6 záznamů, byla aktualizována z databáze POVIS dne 31.01.2019