Olešnice

Červený Kostelec: Červený Kostelec - podzemní vody (mapa, podrobný výpis)

200

Z hlediska hydrologického členění patří hodnocené území do povodí III. řádu Úpy. Lokalita Tepna (V Poli, Vyšehrad) spadá do dílčího povodí IV. řádu 1-01-02-0530 Špinka. Plocha dílčího povodí je 10,54 km2. Špinka tvoří levostranný přítok Olešnice. Většina řešených lokalit patří do hydrogeologického rajónu 1-01-02-0520 Olešnice. Jedná se o lokality: Jiskra 04 (Elitex 15, Vítek), Tepna (Textonnia), Tiba 18 (Izomat), Tiba 18 (MW), Tiba (Větrník, Regnerovo pole), Laštovička (Exprint, Boltjes), Jiskra 02 STS, Kovopodnik (Semet), vodárna, Elitex (Tupron, Izomat). Plocha dílčího povodí činí 15,58 km2. Olešnice tvoří levostranný přítok Úpy. Na hranici hydrogeologického rajónu 1-01-02-0520 a 1-01-02-0511 Úpa leží zájmová lokalita Kovotex (Elitex). Plocha dílčího povodí řeky Úpy je 32,75 km2. Celá zájmová oblast spadá do povodí III. řádu Úpa a Labe od Úpy po Metuji, oblast povodí Labe a úmoří Severního moře. Průměrný dlouhodobý průtok na Úpě Qa ve vodoměrné stanici povodí Labe Slatina nad Úpou činí 6,29 m3.s-1 a M-denní průtok Q355 odpovídá 1,41 m3.s-1. Ve vzdálenosti cca 1,8 km západně od města Červený Kostelec se již nachází povodí III. řádu Metuje.

Úpa

Lhota za Červeným Kostelcem: Červený Kostelec obalovna (mapa, podrobný výpis)

1500

CCa 500 m SZ od lokality se nachází bezejména vodoteč, která vtéká do vzdalenější Úpy.

kraj:

Královéhradecký

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

neprozkoumáno

původce znečištění:

strojírenství

typ lokality:

výrobní / opravárenský / zemědělský areál

poznámka:

Předmětem navrhovaných průzkumných prací je oblast města Červený Kostelec, kde byl historicky situován strojírenský průmysl do několika podniků. Vzhledem k nešetrnému nakládání s nebezpečnými látkami unikaly po období desítek let do horninového prostředí alifatické chlorované uhlovodíky a ropné látky. Alifatické chlorované uhlovodíky byly na počátku 90. let detekovány ve zdrojích hromadného zásobování a ohrožení jímacích území je evidentní i v současné době. Historická kontaminace, odtékající z jednotlivých průmyslových podniků, může potencionálně ohrozit individuální zdroje zásobování pitnou a užitkovou vodou, v některých případech prokazatelně kontaminuje zdroje hromadného zásobování pitnou vodou a může mít negativní vliv na vodní ekosystémy v místních vodotečích.Průmyslové znečištění podzemních vod je specifickým problémem v prostoru města Červeného Kostelce. Město má bohatou průmyslovou minulost, hlavním odvětvím byl strojírenský průmysl. Tato činnost probíhá do současnosti. Vzhledem k praktikám nakládání s nebezpečnými látkami do počátku 980. let 20. století docházelo po období desítek let k dotaci kontaminace do horninového prostředí. Hlavními takovými látkami byly ropné uhlovodíky (C10-C40, resp. NEL) a alifatické chlorované uhlovodíky (ClU). Právě chlorované uhlovodíky byly detekovány ve mnoha hydrogeologických objektech, včetně relativně vysokých koncentrací zastižených vodárenskými objekty.Znečištění chlorovanými uhlovodíky bylo zjištěno počátkem devadesátých let minulého století - dříve se potřebné analýzy neprováděly. Tento problém byl zaznamenán v roce 1992, kdy v rámci řešení kontaminace ropnými uhlovodíky u třískoviště v podniku Elitex 15 byly provedeny rozbory vzorků vody na stanovení přítomnosti ropných uhlovodíků (NEL) a těkavých organických látek (TOL). v roce 1993 byl proveden průzkum kontaminace NEL a TOL v lokalitách, ze kterých by tyto cizorodé látky mohly pronikat do využívaného zdroje podzemní vody, nicméně tento průzkum, vzhledem k nedostatečné legislativě, nebyl dokončen v potřebném rozsahu.V počátku roku 1993 bylo vytipováno 17 potenciálních prostorů, vesměs průmyslových závodů, ve kterých mohlo dojít ke kontaminaci ClU. Na základě podrobného šetření se jejich počet snížil na 8, u kterých byl následně proveden atmogeochemický průzkum přítomnosti uhlovodíků v půdním vzduchu. Ten zjistil kontaminaci horninového prostředí v některých lokalitách převyšující mez kategorie B, případně i C podle Metodického pokynu MŽP.

hodnotil:

Mgr. Petra Moučková, Vodní zdroje Ekomonitor spol. s r. o.

datum:

10.12.2013

hydrologické pořadí:

10102052

vodní tok:

Olešnice

vodstvo:

Z hlediska hydrologického členění patří hodnocené území do povodí III. řádu Úpy. Lokalita Tepna (V Poli, Vyšehrad) spadá do dílčího povodí IV. řádu 1-01-02-0530 Špinka. Plocha dílčího povodí je 10,54 km2. Špinka tvoří levostranný přítok Olešnice. Většina řešených lokalit patří do hydrogeologického rajónu 1-01-02-0520 Olešnice. Jedná se o lokality: Jiskra 04 (Elitex 15, Vítek), Tepna (Textonnia), Tiba 18 (Izomat), Tiba 18 (MW), Tiba (Větrník, Regnerovo pole), Laštovička (Exprint, Boltjes), Jiskra 02 STS, Kovopodnik (Semet), vodárna, Elitex (Tupron, Izomat). Plocha dílčího povodí činí 15,58 km2. Olešnice tvoří levostranný přítok Úpy. Na hranici hydrogeologického rajónu 1-01-02-0520 a 1-01-02-0511 Úpa leží zájmová lokalita Kovotex (Elitex). Plocha dílčího povodí řeky Úpy je 32,75 km2. Celá zájmová oblast spadá do povodí III. řádu Úpa a Labe od Úpy po Metuji, oblast povodí Labe a úmoří Severního moře. Průměrný dlouhodobý průtok na Úpě Qa ve vodoměrné stanici povodí Labe Slatina nad Úpou činí 6,29 m3.s-1 a M-denní průtok Q355 odpovídá 1,41 m3.s-1. Ve vzdálenosti cca 1,8 km západně od města Červený Kostelec se již nachází povodí III. řádu Metuje.

vzdálenost k povrchovým vodám:

200 m

S-JTSK:

-619 400 -1 014 850

GPS:

50.4777N 16.0897E (mapy.cz)

nadmořská výška lokality:

m

kraj:

Královéhradecký

místo:

(mapa)

stupeň poznání:

neprozkoumáno

původce znečištění:

jiné

typ lokality:

jiné

poznámka:

Jedná se o areál obalovny, která byla v minulosti zrekonstruována. Inventarizace SEZ. resp. kontaminovaných míst s výskytem POPs 2009.

hodnotil:

Ing. Petra Otmarová, RMT VZ, a.s.

datum:

23.11.2009

hydrologické pořadí:

10102051

vodní tok:

Úpa

vodstvo:

CCa 500 m SZ od lokality se nachází bezejména vodoteč, která vtéká do vzdalenější Úpy.

vzdálenost k povrchovým vodám:

1 500 m

S-JTSK:

-620 829 -1 013 981

GPS:

50.484N 16.0683E (mapy.cz)

nadmořská výška lokality:

430 m