<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Věcná část > Charakteristika zájmového území > Popis území

Město Červený Kostelec leží v Královéhradeckém kraji na Náchodsku, zhruba 10 km na severovýchod od Náchoda. Svým územím sousedí Červený Kostelec na severozápadě s katastry obcí Trutnovska. Město leží v nadmořské výšce od cca 315 m, v místech při Úpě na západní hranici, po cca 598 m při severovýchodní hranici Horního Kostelce. Náměstí je v nadmořské výšce asi 415 m.

Kostelec leží v silně urbanizované krajině v úzkém kontaktu na blízká sídla Náchodska (Hronov, Náchod, Česká Skalice) i Trutnovska (Úpice a Rtyně v Podkrkonoší). Zvlněná krajina okraje Podkrkonoší, umocněná lesy i velkými rybníky Špinka a Brodský, je velice atraktivní především pro rekreaci a cestovní ruch, a to nejen obyvatel města a příměstské oblasti, ale v poslední době stále většího počtu cizinců.

Katastrální území Červeného Kostelce je ohroženo povodněmi Olešnice a Úpy. Vzhledem k rozdílnému charakteru a zejména velikosti toků budou tyto povodně odlišné a i jejich následky pro obec a řešení povodňové situace budou odlišné.

Vlastní obec je položena v protáhlém plochém údolí Olešnice orientovaném přibližně ve směru sever - jih. Pozemky nad obcí jsou intenzívně zemědělsky využívané. Značné území obce, především její celá severní část, dále východní část pod silnicí Hronov – Rtyně v Podkrkonoší, je exponována záplavami z přilehlých zemědělských honů. K záplavám dochází za přívalových dešťů, nebo při náhlém tání sněhové pokrývky. Pokud jsou hony osety nevhodnou kulturou, nebo nevhodně orány a sety, nebezpečí záplav se významně zvyšuje.

Povodeň na Úpě je způsoben meteorologickou situací většího území, Krkonoš a celého Podkrkonoší.

 

Olešnice má pro obec z hlediska ohrožení zásadní význam. Postupová rychlost povodňové vlny je závislá na průběhu srážky či tání, a dosahuje hodnoty zdržení řádově v minutách až desítkách minut. Zvlášť, v případě náhlých přívalových dešťů je významná velká rychlost nástupu povodňové vlny a její rychlé odeznění. Tato skutečnost znamená rychlou návaznost jednotlivých stupňů povodňové aktivity, řádově opět v minutách. Tato skutečnost je důležitá pro činnost hlásné a hlídkové služby v obci. Náhlé tání má z hlediska vzniku povodňové vlny zpravidla pozvolnější průběh a to jak v nástupu, tak v odeznění.

Pro činnost hlásné a hlídkové služby ve městě to znamená především zaměřit se na sledování předpovědi počasí, kdy se mohou vyskytnout bouře, provázené přívalovými srážkami. Je nutné sledovat předpověd' počasí v období, kdy může nastat rychlého a náhlého tání sněhové pokrývky.

Kritickým profilem je propustek u bývalé hráze v ř.km 13,385. Nesmí dojít k jeho zatarasení plávím. Při omezení průtočné kapacity profilu dojde ke vzdutí a postupnému zaplavování zástavby směr ulice Palackého.

Důslednou kontrolou kritických míst a včasným odstraňováním naplavenin při vysokých průtocích lze případným škodám předejít či škody omezit.

Povodeň způsobená umělými vlivy např. při protržení hrází nádrží není pravděpodobná.

 

Řeka Úpa zasahuje svým tokem a rozlivy levý břeh spadající do správního území Červeného Kostelcey. Toto území je významnou rekreační oblastí, kde se nachází řada chatových osad (na obou březích). Město Červený Kostelec spravuje území pravého břehu Úpy od Náchodce po Stráň pod Mstětínem.

Své okolí vodní tok ohrožuje především přirozenými povodněmi, vznikajícími při rychlém tání sněhu či po prudkých intenzivnich srážkách v regionu.

V nivě Úpy je umístěna chatová osada Náchodec, kde bude několik chat zaplaveno a  v extrémním případě mohou být ohroženy 2 objekty u Stráně pod Mstětínem u Boušínské lávky.  

Povodně na Úpě ovlivňují mimořádné vlivy, kdy dochází ke splavení plovoucích předmětů do koryta a následně dochází ke vzniku bariér na toku v zatáčkách toku, pod lávkami i na jezech a stavidlech. V zájmovém území se jedná o úsek v ř.km 12,5 asi 200 m před chatami „Pod stolečkem" (Slatina nad Úpou), kde v zatáčce řeky dochází ke vzniku bariér a následnému vzdutí vody.

Vznik zvláštní povodně způsobené havárii na vodním díle nepřipadá v úvahu, protože na Úpě nejsou vybudovány žádné přehradní nádrže.