<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Věcná část > Druhy a rozsah ohrožení povodněmi > Historické povodně

Po proběhlé povodni je státním podnikem Povodí Labe zpracovávána zpráva v souladu s právními předpisy. Tato zpráva obsahuje zhodnocení meteorologické, hydrologické a provozní situace a další informace nezbytné k vyhodnocení povodňové události.

Zprávy o povodni Povodí Labe: http://www.pla.cz/planet/webportal/internet/cs/obsah/povodnove-zpravy-a-zpravy-o-suchu_502.html

Povodeň v červnu 1979

Rekordní množství srážek s mimořádně vysokou intenzitou, vyvolaly v nočních hodinách ze 17. na 18. 6. 1979 všeobecné rozvodnění vodních toků, zejména Stěnavy, Metuje a částečně Horní Úpy a Horního Labe.

Značně extrémní až katastrofálních hodnot dosáhly průtoky na Stěnavě a horní Metuji. Hladina Metuje vystoupila během několika málo hodin o více než 2 m, hladina Stěnavy dokonce o více než 3 m. Rychlost vzestupu povodňové vlny byla na Stěnavě až 70 cm za hodinu. Na těchto řekách byly vysoce překročeny nejen třetí stupně povodňové aktivity, ale ve vodoměrných stanicích i všechna dosavadní zaznamenaná maxima a dokonce dvojnásobně dosud udávané hodnoty 100letých velkých vod.

Metuje byla vybřežena v celém horním úseku až po Náchod, průtoky byly též nepodstatně ovlivňovány místními bariérami. Bohužel se však nepodařilo zcela vyhradit několik stavidlových jezů, vzniklé zátarasy ovlivnily výrazněji vzdutí hladiny v městských tratích (jez v Bražcích pod Náchodem, jez Freiwald v Hronově, jez v Hronově u staré vodní elektrárny aj.).

Povodeň v roce 1982

Významná povodeň přívalového typu, která měla za následek rozsáhlé materiální škody v Bražci, proběhla v roce 1982 na malém vodním toku „Bezejmenná vodoteč od Jiráskovy chaty“. Její následky znásobilo nevhodné zemědělské obhospodařování v povodí toku.

 

Povodeň v roce 1997

V povodí Metuje vznikly největší škody v důsledku rozsáhlých rozlivů zejména v horní části nad Náchodem a také v oblasti Nového Města nad Metují. V obci Žabokrky došlo k zatopení asi 12 obytných domů a několika výrobních závodů.

Nad obcí byla rovněž stržena asi 1/3 vozovky pobřežní silnice v délce asi 60 m. Největší počet obytných domů byl zatopen v obcích Hronov – Velké a Malé Poříčí, kde také vznikly rozsáhlé poruchy na neupraveném korytě toku a částečně na drážním tělese trati ČD. V oblasti Nového Města nad Metují došlo k sesuvu bočního svahu na komunikaci do Pekla, v zástavbě města bylo zatopeno asi 72 obytných domů a několik výrobních závodů. Část obyvatelstva ze zatopených domů byla evakuována.

V okrese Náchod povodňové komise zajišťovaly evakuaci dětského tábora ve Žďáru n. M., autokempinku v Adršpachu a domova důchodců v Teplicích n. M. V obci Peklov došlo k přelití rybníka Hony. Řada silnic byla zatopena, v Dědově se sesul svah a zamezil průjezdu obcí.

 

Povodeň v červenci 1998

Nejprve, již v prvních hodinách 23. 7. 1998, nastal prudký vzestup průtoků prakticky ve všech vodních tocích pramenících v Orlických horách, zejména pak v jejich severní polovině. Z vodohospodářsky významných vodních toků byla nejvíce zasažena Dědina a Bělá a dále levostraný přítok Metuje – Olešenka. Obzvláště extrémně byly povodní zasaženy levostranné přítoky Dědiny v Kounově a v Dobrém, kde jsou snad největší devastace. Z katastrofálního rozsahu povodňových škod v Deštném v Orlických horách (Bělá) a v Kounově (Dědina) je zřejmé, že kulminační průtok v těchto místech byl minimálně na úrovni Q100, spíše však ještě vyšší. Jeho skutečnou hodnotu bude možné stanovit až následně po zaměření průběhu hladin ve vhodném profilu.

Povodňový průtok v Metuji pod zaústěním Olešenky odpovídal Q2–Q5 a na Náchodsku prakticky nezpůsobil žádné problémy.

Povodeň v roce 2000

Povodí Úpy, druhé nejvýznamnější řeky pramenící v Krkonoších bylo zasaženo povodní podstatně méně, než tomu bylo u horního Labe, když v profilu Slatina nad Úpou byla vyhodnocena doba opakování kulminačního průtoku 5 až 10 let. Avšak v dolním úseku Úpy byl snížen povodňový průtok pod hodnotu Q1 převodem vody z Úpy do VD Rozkoš. Manipulacemi na VD Rozkoš byl v Úpě pod odbočením přivaděče udržován po celou dobu povodně vyrovnaný průtok ve výši cca 30 m3/s, když max. přítok do nádrže byl 55 m3/s. To znamená, že VD Rozkoš zachytilo prakticky celý povodňový průtok Úpy, který měl tentokrát objem téměř 17 mil. m3 vody. Kromě toho nádrž Rozkoš též pomáhala při řešení kritické situace v Jaroměři po průchodu povodně tím, že z rozhodnutí vodohospodářského dispečinku a souhlasu okresní povodňové komise ve dnech 11. až 14. 3. redukovala průtok v Úpě dokonce na hygienické minimum 5 m3/s.

Povodňový průtok v Metuji měl ještě nižší dobu opakování, než tomu bylo v Úpě. V horním úseku Metuje kulminoval na hodnotě menší než Q1, v dolním úseku pak dosáhl hodnoty Q2-5.

Povodeň v roce 2001

U významných přítoků Labe (Metuje, Divoká a Tichá Orlice, Loučná, Chrudimka) nastala kulminace průtoku na hodnotě, která odpovídá době opakování 2 roky nebo nižší. V Cidlině došlo pouze k mírnému zvýšení průtoku na 30 denní průtok.

Povodeň v roce 2002

Průtoky v povodí Metuje ovlivnilo soustavné střídání frontálních systémů se srážkami. Kulminační průtoky Metuje při první a třetí povodňové epizodě dosáhly prakticky stejných hodnot. V profilech Maršov nad Metují a Hronov byly dosaženy 2. SPA při průtocích odpovídajících Q2–Q5, resp. Q5. Vodní stav v profilu Krčín překročil 3. SPA při průtoku odpovídajícím Q2–Q5. Při druhé vlně dosáhl vodní stav v profilu Hronov 1. SPA při Q2 a profil Krčín 2. SPA při Q1.

Povodeň v březnu 2006

Již v pondělí 27. 3. 2006 nastal v Náchodě stav bdělosti ( 1. stupeň povodňové aktivity dále jen 1. SPA). Město Náchod obdrželo výstrahu Českého hydrometeorologického ústavu Praha (dále jen „ČHMÚ“), ve kterém bylo upozorněno na příliv teplého a vlhkého vzduchu. Ústav očekával postupné výraznější vzestupy hladin především na menších a středních tocích. Pro povodňový orgán města jsou vzhledem k Metuji směrodatné údaje na limnigrafu Hronov (případně Maršov), podle kterých jsou případně vyhlašovány jednotlivé stupně povodňové aktivity. Povodňová komise města zahájila svoji činnost, která byla zaměřena především na sledování úrovně hladiny toků.

Do 30. 3. 2006 byla hladina Metuje stabilní na úrovni 1. SPA (90–110 cm v Hronově). Během odpoledne a noci 30. 3. 2006 bylo zaznamenáno prudké zvýšení hladiny z 90 na 120 cm.

Dne 31. 3. 2006 v 6:45 hod byla ve Náchodě vyhlášena pohotovost (2. SPA) V souladu s platným povodňovým plánem byly informováni všichni majitelé objektů, pro které jsou zpracovány povodňové plány. Proběhl dozor nad manipulacemi jednotlivých jezů (Teplárna, Pivovar, Mlýn) přičemž nebyly shledány nedostatky. Především správci jezů Pivovar a Mlýn již v předstihu zajistili úplné vyhrazení obou těchto jezů. V Bělovsi bylo manipulováno v souladu se schváleným manipulačním řádem. Hladina Metuje stoupala (120–150 cm). Ve 12:00 došlo k vybřežení toku v malopoříčských lukách.

Ve 14:00 hod byl v Náchodě vyhlášen stav ohrožení (3. SPA) V souladu s platným povodňovým plánem byly informováni všichni majitelé objektů, pro které jsou zpracovány povodňové plány. Navíc byli v souladu s povodňovým plánem města informováni majitelé bezprostředně ohrožených objektů. Řeka byla soustavně monitorována. Při vyhrazování jezu v Bělovsi se vyskytly problémy, které však neměly žádný vliv na průběh povodně.

Od 18:00 docházelo k vybřežování toku v Bělovsi a v Bražci. Místní hasiči čerpali vodu z okolí jednoho domu pod mostem v Bražci, které se posléze ukázalo vzhledem k velkému nátoku vody jako bezpředmětné. Hladina dále stoupala (180 cm). Hasiči dále odstraňovali splaví z lávky v Bělovsi a na mostě v Bražci. Především most v Bražci má nedostatečnou kapacitu a hladina se ho zde dotýkala.

V 21:00 Metuje v Hronově kulminovala (193 cm tj. 78 m3/s). Jednalo se o tzv. desetiletou vodu tj. průtok, který se projevuje zpravidla jedenkrát za 10 let. Dotoková doba do Náchoda činí 0,5 až 1 hod. Přibližně od 23:00 hod začala hladina poměrně rychle klesat. K poklesu přispělo i poměrně výrazné ochlazení v ranních hodinách dne 1. 4. (v 6:00 hod stav 160 cm). V dalších dnech pokles průtoků pokračoval a dne 3. 4. byly odvolány SPA.

Povodeň v srpnu 2006

Povodňová situace na Úpě, stejně jako na Labi, se projevila především v jejím horním úseku. Dne 7. 8. došlo k poruše limnigrafu Horní Maršov a z toho důvodu nelze graficky vyhodnotit průběh povodně. Dle údajů poskytnutých ČHMÚ však lze vyhodnotit, že maximální průtok v profilu Horní Maršov kulminoval ve 3. SPA a dosáhl úrovně Q5–Q10. V horních úsecích však dosáhl kulminační průtok ještě nižší četnosti výskytu. V dolním úseku Úpy v profilu Česká Skalice byl vyhlášen pouze 1. SPA. K této skutečnosti velmi významně přispěl převod povodňového průtoku Úpy do VD Rozkoš. Kulminační průtok horního a dolního úseku Metuje dosáhl úrovně 2. SPA, střední úsek 1. SPA a to s tím, že v profilu Maršov nad Metují průtok odpovídal úrovni Q2–Q5, v profilu Hronov Q2, v profilu Krčín Q1–Q2.

Povodeň v roce 2011

Celkové srážkové úhrny v povodí od 21. do 22. 7. dosáhly v rozmezí 70–100 mm. V řece Úpě byly zaznamenány pouze zvýšené průtoky bez dosažení SPA. Tento průtok byl využit především k doplnění vyprázdněného zásobního prostoru nádrže Rozkoš s tím, že v Úpě v profilu Zlíč (směrem na Českou Skalici) byl ponechán průtok 6 m3/s. Kulminační průtok v horní části toku Metuje nepřekročil žádné SPA, v profilu Hronov byl dosažen 1. SPA při Q1 a v profilu Krčín byl překročen 2. SPA při Q1–Q2.

Povodeň v roce 2013

Srážková činnost koncem května nebyla v oblasti povodí Úpy a povodí Metuje tak významná jako v povodí horního Labe. Ve dnech 1. 6. a 2. 6. již vypadly srážky poměrně významné, v povodí Úpy s úhrny v maximech 120–150 mm, v povodí Metuje 30–50 mm. Povodňová situace v horní části Úpy nad odbočením přivaděče do nádrže Rozkoš kulminovala na úrovni 3. SPA s vodností Q5–Q10. S ohledem na množství již vypadlých dešťových srážek a na předpoklad pokračování další srážkové činnosti bylo v souladu s ustanovením manipulačního řádu pro VD Rozkoš rozhodnuto o převádění průtoku Úpy do nádrže Rozkoš nad 80 m3/s. Z tohoto důvodu kulminoval dolní úsek Úpy ve 3. SPA při vodnosti Q2–Q5. Kulminační průtok v celém toku Metuje dosáhl 2. 6. pouze úrovně 1. SPA při vodnosti úrovni Q1–Q2. Oproti tomu zvýšený průtok vlivem silných bouřek způsobil dne 10. 6. vzestup průtoků v Metuji až na kulminační vodnost Q1–Q2.

Další informace: mapa Historické povodně evidované v DIBAVOD