Ostatní > Seznam předpisů > Texty vybraných předpisů > Normy > Odvětvová norma TNV 75 2931

4.1 Povodňový plán jako základní dokument ochrany před povodněmi slouží ke koordinaci činností v daném území v době povodňové situace. Povodňový plán je souhrn organizačních a technických opatření, potřebných k odvrácení nebo zmírnění škod při povodních na životech a majetku občanů a společnosti a na životním prostředí. Povodňovým plánem se řeší ochrana určitého území, nemovitosti a realizace stavby. Povodňové plány menších celků musí být v souladu s povodňovým plánem vyššího stupně, soulad potvrzuje příslušný povodňový orgán na titulní straně povodňového plánu.

4.2 Povodňovými plány územních celků jsou:

a)povodňové plány obcí, které zpracovávají orgány obcí, v jejichž územních obvodech může dojít k povodni;

b)povodňové plány správních obvodů obcí s rozšířenou působností, které zpracovávají obce s rozšířenou působností;

c)povodňové plány správních obvodů krajů, které zpracovávají příslušné orgány krajů v přenesené působnosti ve spolupráci se správci povodí;

d)povodňový plán České republiky, který zpracovává Ministerstvo životního prostředí pro území České republiky.

4.2.1 Povodňový plán obce řeší ve vazbě na velikost, vnitřní územní členění osídlení, územní rozsah předpokládané záplavy přípravu a zabezpečení vyrozumívací, organizační, technická, evakuační a jiná konkrétní opatření, využití vlastních, místně dostupných sil a prostředků složek integrovaného záchranného systému a ostatních místně dostupných sil a prostředků právnických a fyzických osob k organizovanému řízení a přístupů, směřujících k záchraně ohroženého obyvatelstva a majetku ve své územní působnosti. Obsahuje přehled a bilanci sil a prostředků integrovaného záchranného systému organizovaného na území obce, včetně ostatních použitelných sil a prostředků místně dostupných právnických a fyzických osob i sil a prostředků pro nezbytnou pomoc z prostorů kolem obce, neohrožených možnými povodněmi. Jedná se o prováděcí plán opatření s výraznými rysy koordinačními, součinnostními, systémovou připraveností postupů od vyhlášení nebezpečí povodně, provázaností postupů při řízení a usměrňování jednotlivých opatření k ochraně a minimalizování následků povodně. Samostatnou přílohou je výpis z Plánu ochrany území pod vodním dílem před zvláštní povodní, pokud může být obec vodním dílem ohrožena. Jako samostatné přílohy jsou i povodňové plány vlastníků nemovitostí.

4.2.2 Povodňový plán správního obvodu obce s rozšířenou působností obsahuje přehled hydrologických údajů na území správního obvodu obce s rozšířenou působností, možný rozsah záplav N-letých velkých vod, max. známé povodně na celém území správního obvodu obce s rozšířenou působností, organizaci předpovědní a hlásné povodňové služby jako nástroje vyrozumívání a získávání potřebných informací pro svou operativní činnost. Dále odkazy na dokumentaci krizového řízení, kde je bilanční přehled o počtech a vybavení všech dostupných sil a prostředků integrovaného záchranného systému a ostatních využitelných sil a prostředků na území správního obvodu obce s rozšířenou působností v jejich dislokačním členění pro zabezpečovací a záchranné práce. Jedná se o plán opatření organizačního a operativního pojetí s výrazným prvkem řídicího, součinnostního a koordinačního charakteru. Jde o dokument umožňující organizovaně řídit a usměrňovat poskytování pomoci zasaženým a postiženým lokalitám ve správním obvodu obce s rozšířenou působností. Předpokládá se i účinná pomoc sousedním správním obvodům obcí s rozšířenou působností. Jako přílohy jsou vybrané části povodňových plánů obcí a významných nemovitostí. Řešení zvláštních povodní je obsaženo v samostatném Plánu ochrany území pod vodním dílem před zvláštní povodní pro správní území obce.

4.2.3 Povodňový plán správního obvodu kraje obsahově obdobný jako správního obvodu obce s rozšířenou působností a zahrnuje odborné, systémově uspořádané dokumenty, včetně odkazů na dokumentaci krizového řízení, umožňující v rámci správního obvodu kraje řídit a usměrňovat odtokové poměry z ovládané plochy povodí toků, součinnost s předpovědní a hlásnou povodňovou službou, povodňovými orgány v zasažené oblasti a ostatními subjekty, jež jsou účastníky ochrany před povodněmi. Řešení zvláštních povodní je obsaženo v samostatném Plánu ochrany území pod vodním dílem před zvláštní povodní.

4.3 Povodňové plány na základě rozhodnutí vodoprávního úřadu dále zpracovávají vlastníci, popřípadě uživatelé nemovitostí ohrožených povodněmi, které se nacházejí v záplavovém území nebo zhoršují průběh povodně. Přitom se přihlíží k možnému ohrožení života nebo zdraví lidí, kteří se v nemovitosti v době povodňového nebezpečí mohou nacházet, dále k účelu a velikosti nemovitosti, rozsahu potenciálních škod a předpokládanému průběhu povodně.

4.3.1 Povodňový plán nemovitosti fyzických osob (jednotlivého objektu např. rodinného domu, garáže apod.) obsahuje informace o nutných opatřeních a činnostech pro ochranu života a zdraví obyvatel a pro ochranu majetku, které provádějí obyvatelé nemovitosti, příbuzní nebo další osoby uvedené v povodňovém plánu, popř. povodňové orgány a složky integrovaného záchranného systému.

4.3.2 Povodňový plán nemovitosti právnických osob a podnikajících fyzických osob řeší přípravu a stanoví organizační, operativní, technická, provozní opatření, směřující k záchraně osob – zaměstnanců, materiálních hodnot daného objektu, včasného ukončení pracovních procesů, zabezpečení nebezpečných látek ohrožující životní prostředí a odplavitelného materiálu. Jedná se především o opatření max. využívající vlastní síly (zaměstnance) a prostředky (manipulační, dopravní a specializované) podle povahy provozně-technologických procesů.

4.4 Povodňový plán stanoví tři stupně povodňové aktivity při povodňových a ledových jevech:

a)stav bdělosti;

b)stav pohotovosti;

c)stav ohrožení.

4.4.1 První stupeň (stav bdělosti) nastává při nebezpečí povodně a zaniká, pominou-li příčiny takového nebezpečí, přičemž za nebezpečí povodně se považuje:

a)upozornění nebo výstraha předpovědní služby;

b)náhlé tání sněhové pokrývky;

c)srážky větší intenzity;

d)velké narůstání nebo hromadění ledu v toku;

e)dosažení určeného stavu na vybraných hlásných profilech, stanoveného v povodňových plánech;

f)dosažení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností z hlediska bezpečnosti vodního díla;

g)provozní situace na vodním díle, které mohou vést k mimořádnému vypouštění nebo neřízenému odtoku, při kterém je dosažen stav odpovídající prvnímu stupni povodňové aktivity na vybraném vodočtu.

Při tomto stupni je zahajována činnost hlásné a hlídkové služby.

4.4.2 Druhý stupeň (stav pohotovosti) se vyhlašuje v době vlastní povodně na základě údajů hlídkové služby a zpráv předpovědní a hlásné služby, přičemž za povodeň se považuje:

a)dosažení určeného stavu na vybraných hlásných profilech, stanoveného v povodňových plánech;

b)přechodné výrazné stoupnutí hladiny vodního toku, při kterém hrozí jeho vylití z koryta nebo se voda z koryta již rozlévá a může způsobit škody;

c)přechodné stoupnutí hladiny vodního toku při současném chodu ledů, případně vlivem vytvoření ledových bariér;

d)pokračující nepříznivý vývoj bezpečnosti vodního díla odvozený podle hodnocení sledovaných jevů a skutečností v rámci výkonu technickobezpečnostního dohledu;

e)mimořádné vypouštění vody nebo neřízený odtok z vodního díla, které vyvolávají umělou průtokovou vlnu, při které může být dosažen stav odpovídající druhému stupni povodňové aktivity na vybraném hlásném profilu.

Při tomto stupni se aktivují povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmi, uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce a podle možnosti se provádějí opatření ke zmírnění průběhu povodně podle povodňového plánu.

4.4.3 Třetí stupeň (stav ohrožení) se vyhlašuje při:

a)dosažení určeného stavu na vybraných hlásných profilech, stanoveného v povodňových plánech;

b)bezprostředním nebezpečí ohrožení majetku a životů v záplavovém území;

c)vzniku kritické situace na vodním díle podle vyhodnocení technickobezpečnostního dohledu při dosažení kritických hodnot sledovaných jevů a skutečností, pokud hrozí havárie díla doprovázená nebezpečím vzniku průlomové vlny;

d)mimořádném vypouštění nebo neřízeném odtoku z vodního díla, které vyvolávají umělou průtokovou vlnu, při které je dosažen stav odpovídající třetímu stupni povodňové aktivity na vybraném vodočtu.

Při tomto stupni se provádějí zabezpečovací a podle potřeby záchranné práce.

4 Všeobecně

4 Všeobecně