Věcná část > Druhy a rozsah ohrožení povodněmi

Povodeň je definována jako přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo je její odtok nedostatečný, případně dochází-li k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. Povodeň může být způsobena přírodními jevy, a to zejména táním, dešťovými srážkami nebo chodem ledů (přirozená povodeň), nebo jinými vlivy, především poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení), nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle (zvláštní povodeň).

Povodeň začíná vyhlášením druhého nebo třetího stupně povodňové aktivity (SPA) a končí odvoláním třetího SPA, není-li v době odvolání třetího SPA vyhlášen druhý SPA. V tom případě končí odvoláním druhého SPA. Povodní je rovněž situace, při které nebyl vyhlášen druhý nebo třetí SPA, ale stav nebo průtok vody v příslušném profilu či srážka dosáhla směrodatné úrovně pro některý z těchto SPA podle povodňového plánu příslušného územního celku. Pochybnosti o tom, zda v určitém území a v určitém čase byla povodeň rozhoduje vodoprávní úřad, je-li splněna některá z těchto podmínek.

Za nebezpečí vzniku povodně se považují situace zejména při:

•dosažení stanoveného limitu vodního stavu nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendence,

•déletrvajících vydatných srážkách, popř. při prognóze nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávaném náhlém tání, nebezpečném chodu ledů nebo při vzniku nebezpečných ledových zácp a nápěchů,

•vzniku mimořádné situace na vodním díle, při níž hrozí nebezpečí jeho poruchy.