Věcná část > Druh a rozsah ohrožení povodní > Výskyt povodní v regionu Dvora Králové

Povodeň může být způsobena přirozenými jevy nebo umělými vlivy.

Přirozené povodně

Přirozenou povodní je povodeň způsobená přírodními jevy tj. situace, při kterých hrozí zaplavení území, nebo situace označené předpovědní povodňovou službou nebo povodňovými orgány podle zákona č. 254/2001 Sb., zejména při:

•déletrvajících vydatných dešťových srážkách, popř. prognóze nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávaném náhlém tání, nebezpečném chodu ledů nebo při vzniku nebezpečných ledových zácp a nápěchů,

•dosažení směrodatného limitu vodního stavu, nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendenci.

Přirozené povodně vyskytující se v regionu jsou v převážné většině spojeny s hydrometeorologickou situací na větším území východní části Čech, kdy dochází k postupnému nárůstů průtoku v přítocích Labe a i samotného Labe. U přítoků Labe bude pochopitelně odezva na příčinné srážky v povodí výrazně rychlejší a srážka může zasáhnout i jen malé území povodí toku (i jen místní části obcí).

Nejčastěji se vyskytující povodně lze rozdělit do čtyř skupin:

•povodně způsobené táním sněhové pokrývky v zimním nebo jarním období, případně v kombinaci s dalšími srážkami. Tyto povodně se vyznačují velkým rozsahem a delší dobou trvání s ohrožením rozsáhlých území. Nedosahují většinou extrémních kulminací průtoků, objemy povodňových vln jsou však značné. Nebezpečí těchto povodní stoupá při kumulaci tání a teplých jarních dešťových srážek zejména v pramenné oblasti Labe. Je nutné sledovat zprávy a výstrahy ČHMÚ, případně informace dispečinků Povodí Labe. Vhodné je orientačně sledovat stav sněhových zásob, prognózy rozsáhlejších teplých dešťů. Povodeň je při zmrzlé půdě (omezení infiltrace) samozřejmě možná i na přítocích větších toků.

•povodně přívalové způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity v letním období. Tyto povodně zasahují obvykle území s katastrofálními důsledky a velice rychlým průběhem. Průtoky dosahují extrémních hodnot při menším objemu povodňové vlny, těžko se předpovídají a většinou je nezachytí ani hlásný a varovný systém, proto se opatření soustředí především na oblast prevence. Tato povodeň je nejpravděpodobnějším ohrožením menších a drobných toků v území. V celé řadě lokalit dochází k přívalovým povodním i v území bez vyvinutého vodního toku.

•povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními srážkami. Tyto povodně zasahují rozsáhlá území, obvykle s extrémními průtoky i značnými objemy povodňových vln, především na větších tocích. Zpravidla jsou předpovězeny meteorologickou službou a v našich podmínkách nebývají tak časté, způsobují však největší škody. Tento typ povodně je pravděpodobný na větších tocích, hlavně na Labi. Možnosti zabezpečovacích prací budou s ohledem na více času větší, jak u kumulace přívalových srážek v republice, či rychlých jarních povodní z tání sněhu.

•povodně způsobené zimními ledovými jevy jako např. tzv. ledové spěchy, ledové zácpy. Tyto povodně nebývají způsobeny zvýšenými průtoky, ale ucpáním průtočného profilu toku ledem, ledovou tříští, ledovými krami apod. Jedná se o povodně místního charakteru a na několika lokalitách byly zaznamenány. Jedná se hlavně o úseky toků s příčnými překážkami jezů a nevhodně řešených mostů.