Ostatní > Seznam předpisů > Texty vybraných předpisů > Metodické pokyny > Metodický pokyn MŽP č.9/2011 > 1. Vysvětlení hlavních pojmů a jejich návazností

Povodňové orgány jsou definované vodním zákonem a jsou oprávněné k přípravě, řízení, organizaci a kontrole opatření k ochraně před povodněmi. Povodňové orgány se při své činnosti řídí povodňovými plány. Povodňové orgány obcí a povodňové orgány obcí s rozšířenou působností (ORP) organizují hlásnou povodňovou službu.

Povodňový plán je dokument, jehož obsah je stanoven v §71 vodního zákona. Povodňovým plánem se řeší ochrana určitého územního celku, pozemku nebo stavby (viz TNV 75 2931). Povodňové plány obsahují mimo jiné způsob zajištění včasných a spolehlivých informací o vývoji povodně, zabezpečení hlásné a hlídkové služby a směrodatné limity stupňů povodňové aktivity. Povodňové plány jsou tak základním dokumentem pro organizaci a zabezpečení hlásné povodňové služby v daném území.

Povodňový informační systém (POVIS) soustřeďuje data potřebná pro tvorbu povodňových plánů obcí, ORP a krajů. Jeho účelem je zlepšení přístupu k informacím a umožnění jejich sdílení a aktualizaci. V systému je uložen Digitální povodňový plán ČR a také další povodňové orgány v něm mohou mít uloženy svůj digitální povodňový plán a digitální povodňovou knihu. Garantem POVIS je Ministerstvo životního prostředí (MŽP), administrátorem systému je Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Odborné pokyny pro hlásnou povodňovou službu (dále jen Odborné pokyny) vydává Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Odborné pokyny navazují na tento metodický pokyn MŽP a obsahují odborná pravidla pro pozorování a hlášení povodňových stavů, doporučená kritéria pro výběr hlásných profilů a další doporučení pro povodňové orgány týkající se vyhlašování stupňů povodňové aktivity podle množství srážek a podle ledových jevů na vodních tocích. Odborné pokyny jsou v digitální formě přístupné na webových stránkách ČHMÚ a na POVIS.

Presentace hlásné a předpovědní povodňové služby (HPPS) je webová aplikace provozovaná ČHMÚ, která obsahuje souhrn popisných i aktuálních informací ve vybraných vodoměrných stanicích (hlásných profilech), hydrologických předpovědí v předpovědních profilech a dalších informací meteorologického a hydrologického charakteru využitelných pro operativní opatření k ochraně před povodněmi (viz. https://hydro.chmi.cz/hpps/index.php). Podobnou aplikaci zaměřenou na vodní toky a významné nádrže provozují státní podniky Povodí na Vodohospodářském informačním portálu (http://voda.gov.cz/portal/cz).

Krizové situace a krizové stavy jsou definované v zákoně č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) ve znění pozdějších předpisů. Ve vztahu k povodním jsou to stav nebezpečí a nouzový stav. Za povodní se vyhlašují v případě krizové situace charakteru živelní pohromy, při kterých jsou ohroženy životy, zdraví, majetek a životní prostředí a ohrožení není možné odvrátit běžnou činností povodňových orgánů a složek IZS. Stav nebezpečí pro území kraje nebo jeho část vyhlašuje hejtman na dobu nejvýše 30 dnů. Nouzový stav vyhlašuje vláda, není-li možné odvrátit vzniklé ohrožení v rámci stavu nebezpečí.

Orgány krizového řízení se rozumí státní orgány a orgány územních samosprávních celků, které jsou oprávněné ke krizovému řízení ve smyslu krizového zákona. Orgány krizového řízení přebírají řízení ochrany před povodněmi na území, pro které byl z důvodu povodní vyhlášen stavu nebezpečí nebo nouzový stav. Přitom se krajské povodňové komise stávají součástí krizového štábu kraje a Ústřední povodňová komise součástí Ústředního krizového štábu. Orgány krizového řízení postupují podle krizových plánů a v případě krizových situací charakteru povodní také podle povodňových plánů.

Krizový plán obsahuje souhrn krizových opatření a postupů k řešení krizových situací. Náležitosti krizového plánu upravuje nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 a 28 krizového zákona. Zásadní význam mají krizový plán kraje a krizový plán ORP, které zpracovává Hasičský záchranný sbor kraje. Vychází z typových plánů, kterými pro krizové situace charakteru povodní jsou – typový plán Povodně velkého rozsahu a typový plán Narušení hrází významných vodních děl se vznikem zvláštní povodně. Přílohovou část krizového plánu tvoří další dokumenty nezbytné pro zvládnutí povodňové situace, což jsou povodňové plány, případně plány pro ochranu území pod vodním dílem před zvláštní povodní.

Integrovaný záchranný systém (IZS) je definován zákonem č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jako koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. Základními složkami IZS jsou Hasičský záchranný sbor ČR (HZS), jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany, zdravotnická záchranná služba a Policie ČR. Základní složky IZS zajišťují nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události. Operační a informační střediska HZS (OPIS) zabezpečují vyrozumění základních a ostatních složek IZS a státních a samosprávných orgánů podle dokumentace IZS. Způsob je upraven Vyhláškou Ministerstva vnitra č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému. IZS funguje i při běžných povodních, při kterých nejsou vyhlášeny krizové stavy.

Jednotný systém varování (JSV) slouží pro varování obyvatelstva, fyzických a právnických osob před možným ohrožením. JSV provozuje generální ředitelství HZS, koncové prvky varování, které splňují technické požadavky dané GŘ HZS, mohou provozovat i jednotlivé obce a právnické osoby. Podrobnosti upravuje Vyhláška Ministerstva vnitra č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva.

Zvláštní povodeň vzniká poruchou na vodním díle, která může vést až k jeho havárii (protržení hráze), nebo k nouzovému řešení kritické situace na vodním díle. Území ohrožené zvláštní povodní může výrazně přesahovat záplavová území přirozené povodně. Jeho rozsah se vymezí v Plánu ochrany území pod vodním dílem před zvláštní povodní, a následně promítne do krizového plánu příslušného územního celku.

Další pojmy jsou vysvětleny přímo v jednotlivých kapitolách tohoto pokynu.