Agrotechnická a vegetační opatření spočívají v používání protierozních agrotechnologií na orné půdě mezi které patří bezorebné obdělávání pozemků, vrstevnicové obdělávání pozemků, používání ochranných plodin a mulčování. Ve speciálních kulturách (sady, vinice a chmelnice…) je nutné aplikovat zatravnění meziřadí.
Bezorebné obdělávání pozemků je v České republice na rozdíl např. od Rakouska nebo USA nová a zatím nerozšířená technologie. Při bezorebném obdělávání pozemků se na pozemcích neprovádí žádná orba. Po sklizení plodiny je na pozemku ponecháno strniště, které díky kořenovému systému sklizených plodin a zakrytí povrchu půdy zvyšuje erozní odolnost pozemku (viz Obr. 11). Následně je pomocí „bezorebního kombinátoru“ (viz Obr. 2 - 5) provedeno zasetí nové plodiny. Bezorebné kombinátory šetří počet pojezdů zemědělské techniky po poli, což vede ke snížení finančních nákladů (palivo, pracovní doba zaměstnanců, údržba několika různých strojů) a zamezení nežádoucího zhutňování půdy. Výhodami bezorebního obdělávání je tedy zvýšení erozní odolnosti pozemků, snížení finančních nákladů hospodáře a postupné zvyšování kvality půdy (půda je výrazně méně zhutňována, takže dochází k obnovení přirozené struktury a jsou zlepšení podmínek pro půdní organismy). Nevýhodou je nutnost zvýšeného používání herbicidů. Bezorebné kombinátory prodává např. firma HORSCH, cena závisí na typu přístroje a konkrétní objednávce, je tedy nutné kontaktovat přímo prodejce. Existují také bazary použité zemědělské techniky, kde je možné zakoupit stroje levněji.
Obr. 2 Bezorebný kombinátor se připojuje za traktor. |
Obr. 3 Disky prořezávají drážky pro zasetí semen. |
Obr. 4 Bezorebný kombinátor – závěrečná část zajišťující uzavření drážky po zasetí semen. |
Obr. 5 Detail povrchu pole po zasetí nové plodiny. Zbytky sklizené plodiny na poli zůstávají a zajišťují protierozní ochranu. |
Vrstevnicové obdělávání pozemků spočívá v respektování morfologie terénu a obdělávání pozemků rovnoběžně s vrstevnicemi. Nejsou tak vytvářeny preferenční cesty pro povrchový odtok během srážky jako při obdělávání po spádnici (kolno na vrstevnice) a je podpořena infiltrace vody.
Využívání ochranných plodin a mulčování vede k zajištění ochrany povrchu půdy, a to v mezidobí mezi sklizní jedné plodiny a zasetím jiné. Pokrytí povrchu půdy snižuje rychlost proudící vody, zvyšuje její infiltraci a zabraňuje odnosu půdních částic. Jako ochranné plodiny se používají rychle rostoucí rostliny, které jsou zároveň schopny vázat a ukládat dusík („zelené hnojení“). Mulčování spočívá ve využití rostlinných zbytků (např. slámy) k pokrytí povrchu půdy.