Věcná část > Druh a rozsah ohrožení povodní

Nejvíce údajů je k dispozici k povodním na Labi. V minulých letech k několika povodňovým událostem. Jedna proběhla v roce 1997 a druhá v roce 2000. K povodni v roce 1997 nejsou k dispozici podrobné podklady popisující průběh povodně. Pro povodeň z roku 2000 jsou k dispozici zaměřené povodňové značky a popis povodně, včetně vyhodnocených průtoků. Proto byla tato povodeň použita pro kalibraci modelu. Popis povodně je převzat ze souhrnné zprávy o

povodni v březnu 2000 v uceleném povodí Labe. Nástup povodňových průtoků v povodí horního Labe nastal nejdříve, když 1. SPA na Labi v profilech Hostinné a Debrné byly dosaženy již 8. 3. odpoledne. Strmý vzestup průtoků pokračoval v obou profilech až do odpoledních hodin 9. 3., kdy kulminoval na hodnotách s dobou opakování vyšší než 100 let. Na dosažení průtoku tak mimořádné extremity mají největší podíl přítoky, které odvádějí vody převážně z podhůří Krkonoš, a to Čistá, kde kulminoval průtok na hodnotě Q100-200, a dále Malé Labe a Kalenský potok s kulminacemi na hodnotě Q20-50. Přitom kulminace průtoku ve vlastním Labi po Vrchlabí nedosáhla ani doby opakování 5 let, což svědčí o tom, že ve vyšších polohách Krkonoš bylo i přes vydatné dešťové srážky tání sněhu podstatně menší intenzity, než tomu bylo v podhůří.

Jak již vyplývá z výše uvedeného, nebyla povodňová situace na VD Labská ve Špindlerově Mlýně v tomto případě nijak dramatická. Po celou dobu průchodu povodňové vlny, byl udržován odtok z nádrže vyrovnaný s přítokem při téměř volném ochranném prostoru nádrže. Odtok z nádrže kulminoval na hodnotě 55,5 m3.s-1, což odpovídá průtoku s dobou opakování 2 – 5 let, když neškodný průtok v Labi pod nádrží Labská je 100 m3.s-1.

Zato na VD Les Království, kde velikost kulminačního průtoku na přítoku do nádrže 385 m3.s1 byla vyhodnocena s dobou opakování 100 až 200 let, byla situace skutečně mimořádná. Vždyť se jednalo o největší povodeň, která se na této přehradě v její dosavadní cca 80 let trvající historii vyskytla, když doposud největší kulminační průtok povodně 8. 2. 1946 byl překročen dokonce o 75 m3.s-1. Velmi extrémní byl současně i objem povodňové vlny. Objem horní části této vlny, přesahující velikost neškodného průtoku v korytě pod VD (90 m3.s-1), byl téměř dvakrát větší, než je celkový objem zcela prázdné nádrže. Z výše uvedeného je zřejmé, že velikost této povodně několikanásobně převyšovala funkční schopnost VD výraznou měrou snížit průtok. V

částečně před vypuštěné nádrži bylo zachyceno téměř 8 mil. m3 vody, avšak celkový objem povodňové vlny to snížilo pouze o necelých 20% a odtok z nádrže byl snížen oproti přítoku jen o 10%. Ochranný prostor nádrže byl plně využit, neboť max. přípustná hladina vody v nádrži byla dokonce překročena o 4 cm.

Pro řešení povodňové situace v obcích pod VD mělo mimořádný význam to, že manipulacemi na přehradě bylo oddáleno překročení neškodného průtoku v korytě Labe pod nádrží o 7 hodin, o čemž byly všechny dotčené povodňové komise informovány předem. Obce tak získaly určitý čas navíc k provedení alespoň těch nejnaléhavějších zabezpečovacích prací. Avšak i přesto dosáhl rozsah povodňových škod zejména ve Dvoře Králové nad Labem a v Jaroměři katastrofální velikosti.

VD Les Království pomohlo ještě i v období poklesu povodňového průtoku při řešení kritické situace v zatopeném sídlišti v Jaroměři tím, že na žádost městské povodňové komise rozhodl vodohospodářský dispečink Povodí Labe, a. s. se souhlasem okresní povodňové komise přerušit 11. 3. na 11 hodin prázdnění ochranného prostoru nádrže a snížit odtok z 90 m3.s-1 na 40 m3.s-1.

Povodí Úpy, druhé nejvýznamnější řeky pramenící v Krkonoších bylo zasaženo povodní podstatně méně, než tomu bylo u horního Labe, když v profilu Slatina nad Úpou byla vyhodnocena doba opakování kulminačního průtoku 5 až 10 let. Avšak v dolním úseku Úpy byl snížen povodňový průtok pod hodnotu Q1 převodem vody z Úpy do VD Rozkoš. Manipulacemi na VD Rozkoš byl v Úpě pod odbočením přivaděče udržován po celou dobu povodně vyrovnaný průtok ve výši cca 30 m3.s-1, když max. přítok do nádrže byl 55 m3.s-1. To znamená, že VD Rozkoš zachytilo prakticky celý povodňový průtok Úpy, který měl tentokrát objem téměř 17 mil. m3 vody. Kromě toho nádrž Rozkoš též pomáhala při řešení kritické situace v Jaroměři po průchodu povodně tím, že z rozhodnutí vodohospodářského dispečinku a souhlasu okresní povodňové komise ve dnech 11. až 14. 3. redukovala průtok v Úpě dokonce na hygienické minimum 5 m3.s-1. Povodňový průtok v Metuji měl ještě nižší dobu opakování, než tomu bylo v Úpě.

V horním úseku Metuje kulminoval na hodnotě menší než Q1, v dolním úseku pak dosáhl hodnoty Q2-5. Zásluhou relativně nižších průtoků v Úpě a v Metuji snížila se doba opakování kulminačního průtoku v Labi pod Jaroměří na 20 až 50 let. Tento průtok již v celém regulovaném úseku Labe až do Hradce Králové nezpůsobil žádné větší problémy, dokonce nedošlo téměř vůbec k vybřežení vody z koryta řeky.

Další informace: mapa Historické povodně evidované v DIBAVOD